Poradna

V poradně IronPC najdete praktické články, návody a srovnání, které vám pomohou lépe se zorientovat ve světě počítačů, komponent a herního vybavení. Vysvětlujeme výběr bez marketingové omáčky a snad jednoduše, přehledně a na rovinu.

Výpis článků

Jak nastavit herní monitor: G-SYNC, FreeSync a plynulé hraní

 

Nastavení monitoru

Variabilní obnovovací frekvence (VRR)

Na co je VRR dobré?

Když hrajete nějakou hru a vaše snímková frekvence se neustále nedrží jedné hodnoty, může vzniknout takové trhání (tzv. screen tearing), jelikož část monitoru ještě zobrazuje jeden snímek a druhá část snímek druhý. V extrémním případě to může vypadat nějak takto.

Běžná praxe, jak tento problém vyřešit je takzvaný V-Sync (vertikální synchronizace). Tuto metodu sice běžně naleznete v nastavení téměř každé hry, ale je značně nedokonalá. Sice uzamkne limit snímků podle vaší obnovovací frekvence (hra poběží maximálně na tolik snímků za sekundu – dále FPS – kolik váš monitor dokáže zobrazit), ale za cenu větší odezvy. Jelikož hra musí synchronizovat snímky, dochází k menšímu zpoždění. Sice se běžně bavíme pouze v řádech milisekund, ale u her poháněných novými enginy (například Unreal Engine 5) bude zvýšení latence podstatně horší. Navíc s některými funkcemi, jako například generování snímků, V-Sync vůbec není kompatibilní.

VRR ale nemá takové slabiny. Jelikož funguje na bázi přímého propojení mezi monitorem a grafickou kartou (tudíž do procesu nevstupuje engine hry), nedochází k žádnému nárůstu latence. Naopak, jelikož se obnovovací frekvence zobrazovacího zařízení přizpůsobuje vašim FPS ve hře, může hra dokonce působit plynuleji. Navíc se na počítači nastaví jednou a již nemusíte (kromě pár výjimek) měnit nastavení přímo ve hře.

Typy VRR a VRR rozsah

Při nákupu monitoru jen málokdy uvidíte napsáno VRR, spíše se používají termíny jako G-SYNC, FreeSync, FreeSync Premium, FreeSync Premium Pro či Adaptive Sync. Všechny tyto funkce dělají de facto to samé. Jelikož VRR je založeno na komunikaci mezi monitorem a grafickou kartou, právě ta opravdu udává, jaký typ variabilní obnovovací frekvence budete používat. Na tom, jaký typ VRR nebo přesněji jakou VRR certifikaci, daný monitor má, ve většině případů nezáleží. Pokud máte grafickou kartu od Nvidie, budete používat G-SYNC, pokud od AMD, tak FreeSync. Jen pokud by monitor náhodou měl starý G-SYNC modul, vyráběný přibližně do roku 2020, fungovala by vám variabilní obnovovací frekvence pouze v kombinaci s grafickou kartou od Nvidie. Naopak přímo certifikace G-SYNC (spíše s novějším modulem) může být stabilnější při využití grafické karty od Nvidie a více monitorů. Pro velkou většinu uživatelů je ale informace, jaký typ VRR jejich monitor vlastně podporuje téměř nepodstatná.

Na čem ale už záleží o něco více, je rozsah VRR (VRR Range). VRR je totiž aktivní pouze, pokud je hodnota vašich FPS právě v tomto rozsahu. U většiny monitorů s VRR je rozsah od 48 FPS až po maximální obnovovací frekvenci daného panelu. Panely se specializovaným G-SYNC čipem mohou mít rozsah větší, klidně od 30 FPS nebo i méně, ale to jsou dnes spíše výjimky. To ovšem neznamená, že by si VRR s nižší snímkovou frekvencí nijak neporadilo. U většiny monitorů dochází ke kompenzaci (tzv. LFC – Low Framerate Compensation), kde se každý snímek zobrazí 2krát, aby si monitor pořád myslel, že dostává alespoň minimálních 48 snímků a VRR se nikdy nedeaktivovalo. Ne každý je ovšem s výsledkem této kompenzace spokojen, proto doporučujeme nastavit grafiku ve hře tak, aby se vaše průměrná snímková frekvence držela bezpečně v tomto rozsahu.

Aktivace VRR

Ač Windows nabízí vlastní VRR implementaci, zpravidla je lepší VRR zapínat přímo v aplikaci od výrobce vaší grafické karty. První krok je ale společný, a to aktivace VRR přímo v nabídce monitoru (tzv. OSD). Zde neexistuje přímo univerzální návod, ale většinou musíte stlačit páčku na zadní straně monitoru, obvykle ji naleznete na dolní straně veprostřed či v pravém dolním rohu. Otevře se vám toto nastavení, kde vyhledáte typ VRR, jež váš monitor podporuje. Nejčastěji bude v záložce „Hraní“, „Gaming“ či něco podobného. Zapnete ho přesunutím posuvníku na hodnotu ON. Monitor vám s velkou pravděpodobností na chvilku zhasne (na pár sekund) a až se znovu rozsvítí, máte hotovo. Další nastavení už budeme provádět podle vaší grafické karty. Jak už bylo zmíněno, G-SYNC u Nvidie a FreeSync u AMD. Je také nutné zmínit, že je doporučeno monitor zapojovat přes DisplayPort kabel. Nové HDMI kabely sice problémy většinou nemají, ale starší mohou být s VRR, zejména v kombinaci s grafickou kartou od Nvidie, nekompatibilní a možnost G-SYNCu se vám pak vůbec nemusí zobrazit. Dále naleznete ilustrační obrázek vyfocený v OSD monitoru, je nutno ale podotknout, že se nabídka monitoru často liší, takže ho prosím berte spíše jen jako jednu z možností jak může nabídka vypadat, než přímo návod.

Zapnutí G-SYNCu

G-SYNC je podoba VRR pro grafické karty značky Nvidia. Pro její aktivaci napřed otevřete Nvidia aplikaci a klikněte vlevo na položku „Systém“.

Poté rozkliknete „G-SYNC a Surround“

Rozklikněte pole pod „G-SYNC“, vyberte možnost zapnuto a ideálně režim „Celá obrazovka a v okně.“ Tato možnost je lepší v tom, že VRR zapne i v případě, že hrajete nějakou hru v okně bez okrajů (tzv. borderless window). Pokud byste ale zaznamenali jakoukoliv formu nestability, například nějaké probliknutí obrazovky při brouzdání po internetu nebo při použití více monitorů, změňte výběr na „Celá obrazovka.“ Moderní hry se stejně v režimu okna bez okrajů tváří jako program v režimu celé obrazovky, proto se VRR aktivuje stejně, takže nutnost hraní přímo v režimu celé obrazovky platí jen pro starší tituly.

Trochu více vespod rozliknětě „Vlastnosti displeje“ a hned první uvidíte G-SYNC. Tam ještě začkrtněte „Povolit nastavení VRR“.

Dále přejděte na položku „Grafika“ a „Globální nastavení.“ Najděte položku „Vertikální synchronizace“ a zapněte ji. Nemusíte mít strach, že by se vám teď v každé hře automaticky zapnul V-Sync a zvýšila se vám odezva. Toto nastavení je pro VRR důležité, aby se skutečně aktivovalo a V-Sync jakožto takový se zapne pouze pokud by se vaše FPS náhodou dostaly nad hodnotu obnovovací frekvence vašeho monitoru. Tomu ale zabráníme hned dalším nastavením, protože rozhodně nechceme, aby se při nějaké méně náročné hře najednou zvýšila odezva.

Dále zvolte možnost „Max. snímková frekvence“ a zapněte ji. Omezovač musíte nastavit podle vašeho monitoru tak, aby byly maximální FPS nižší než obnovovací frekvence monitoru. Pokud byste měli strach, že hra ztratí část plynulosti, tak se opravdu nemusíte bát. Limit stačí snížit jen drobně tak, že rozdíl vlastně vůbec nepoznáte. Zato si rozhodně všimnete toho, že díky absenci standardního V-Syncu vám nikdy znatelně nevzroste odezva. Zde máte doporučené hodnoty, ale většinou platí, že cokoliv alespoň o asi 3 % nižší než vaše obnovovací frekvence, bude fungovat dobře.

Obnovovací frekvence Limit FPS
60 Hz 58 FPS
120 Hz 116 FPS
144 Hz 140 FPS
165 Hz 162 FPS
200 Hz 194 FPS
240 Hz 234 FPS

Poslední krok je spíše kontrola, zda se „Technologie monitoru“ správně přepnula na „G-SYNC kompatibilní.“ Mělo by se to udělat automaticky, ale jen pro jistotu. Každopádně tím máte hotovo. Zbývá už jen zapnout hru a užít si VRR!

Zapnutí FreeSyncu

FreeSync je podoba VRR pro grafické karty značky AMD. Pro její aktivaci nejdříve otevřete aplikaci AMD Software: Adrenaline Edition a klikněte v pravém horním rohu na ozubené kolečko.

Nahoře zvolte položku „Zobr. zařízení“. V tabulce pod „Možnostmi zobr. zařízení“ najděte funkci „AMD FreeSync“, „AMD FreeSync Premium“ nebo „AMD FreeSync Premium Pro“ a povolte ji. Jak už bylo řečeno dříve, všechny tyto možnosti jsou v podstatě to samé.

Poté na horní liště vyberte „Hraní“ a níže záložku „Grafické karty.“

V tomto menu vyhledejte možnost „Čekání na svislé obnovení“ a nastavte na hodnotu „Vždy zapnuto.“ Nachází se docela nízko. Svislé obnovení je jiný překlad, ale stejně jako Vertikální synchronizace odkazuje na V-Sync. Nemusíte mít strach, že by se vám teď v každé hře automaticky zapnul V-Sync a zvýšila se vám odezva. Toto nastavení je pro VRR důležité, aby se skutečně aktivovalo a V-Sync jakožto takový se zapne pouze v případě, že by se vaše FPS náhodou dostaly nad hodnotu obnovovací frekvence vašeho monitoru. Tomu ale zabráníme hned dalším nastavením, protože rozhodně nechceme, aby se při nějaké méně náročné hře najednou zvýšila odezva.

Sjeďte trochu dolů, dokud nenajdete „Řízení cílové snímkové frekvence“ a možnost povolte. Omezovač musíte nastavit podle vašeho monitoru tak, aby byly maximální FPS nižší než obnovovací frekvence monitoru. Pokud byste měli strach, že hra ztratí část plynulosti, tak se opravdu nemusíte bát. Limit stačí snížit jen drobně, takže rozdíl vlastně vůbec nepoznáte. Zato si rozhodně všimnete toho, že díky absenci standardního V-Syncu vám nikdy znatelně nevzroste odezva. Zde máte doporučené hodnoty, ale většinou platí, že cokoliv alespoň o asi 3 % nižší než vaše obnovovací frekvence, bude fungovat dobře.

Obnovovací frekvence Limit FPS
60 Hz 58 FPS
120 Hz 116 FPS
144 Hz 140 FPS
165 Hz 162 FPS
200 Hz 194 FPS
240 Hz 234 FPS

Tím máte hotovo. Zbývá už jen zapnout hru a užít si VRR!

Jak vybrat herní PC pro dítě v roce 2026: Fortnite, Minecraft, Roblox i škola

Aktualizováno 17. 8. 2026

„Potřebuji herní počítač.“ Jedna krátká věta a před rodičem se otevře svět názvů, ve kterých se střídají čísla, písmena, gigabajty a sliby o extrémním výkonu. Dobrá zpráva je, že kvůli rozumnému nákupu nemusíte studovat všechny procesory a grafické karty na trhu.

Potřebujete hlavně zjistit, co dítě opravdu hraje, jak to chce hrát a co všechno má výsledný rozpočet obsahovat. Roblox, Minecraft bez úprav, Minecraft s náročnými shadery a soutěžní Fortnite na 144Hz monitoru jsou čtyři odlišná zadání. Počítač, který je ideální pro jedno z nich, může být pro jiné zbytečně drahý nebo naopak brzy nestačit.

Proč jsou PC komponenty v roce 2026 tak drahé? RAM, SSD a grafiky pod lupou

AKTUALIZOVÁNO 4.10 2026

Ještě před několika lety jsme si zvykli, že za stejné peníze dostaneme každý rok o něco výkonnější počítač. V roce 2026 to u části komponent neplatí. Paměti RAM, SSD a některé grafické karty zdražily tak rychle, že sestava, která by dříve pohodlně vyšla do rozpočtu, dnes vyžaduje kompromis nebo vyšší investici.

Neexistuje přitom jeden viník ani jednoduchá odpověď typu „AI všechno vykoupila“. Ve skutečnosti se potkalo několik vlivů: prudká poptávka datacenter po HBM a serverových pamětech, omezená kapacita továren, dlouhodobé smlouvy velkých odběratelů, dražší grafická paměť a zpoždění, se kterým se světové ceny propisují do českých skladů.

V tomto článku celý řetězec rozebereme bez strašení a bez věštění z křišťálové koule. Ukážeme, která čísla jsou skutečné výsledky, která pouze prognózy a proč nárůst ceny paměťového čipu o 60 % neznamená automaticky o 60 % dražší modul v českém obchodě.

AMD Radeon vs NVIDIA GeForce: Jak vybrat grafickou kartu do herního PC

Aktualizováno 13. 8. 2026

AMD, nebo NVIDIA? Na tuhle otázku neexistuje jedna správná odpověď pro každého. Radeon může za stejný rozpočet nabídnout více herního výkonu nebo větší paměť, zatímco GeForce mívá navrch v náročném ray tracingu, DLSS a programech postavených na CUDA. Jenže o výsledku nakonec rozhoduje konkrétní model, jeho aktuální cena a to, co na počítači skutečně děláte.

Vybírat grafickou kartu jen podle loga je trochu jako vybírat auto podle znaku na kapotě. Značka napoví, jaké technologie a zázemí dostanete, ale neřekne, jestli je daný model za svou cenu dobrý, zda se vejde do skříně ani jak hlučné má chlazení.

Jak vybrat herní PC do 25 / 35 / 50 tisíc

Aktualizováno 1. 9. 2026

Kolik má stát dobrý herní počítač? Nejdražší sestava nemusí být automaticky nejlepší volbou. Rozhoduje hlavně to, jaké hry hrajete, v jakém rozlišení, jak rychlý máte monitor a zda chcete počítač později vylepšovat.

V tomto průvodci si ukážeme, co lze reálně čekat od herního PC do 25, 35 a 50 tisíc korun, do kterých komponent se vyplatí investovat a kde naopak zbytečně nepřeplácet.

Herní PC na míru vs hotová sestava z velkého e-shopu

Aktualizováno 13. 8. 2026

Hotová herní sestava, nebo počítač navržený na míru? Na první pohled jde o jednoduchou volbu mezi rychlostí a možností výběru. Ve skutečnosti ale nerozhoduje nápis „hotové PC“ ani „PC na míru“. Rozhoduje konkrétní seznam komponent, jejich nastavení, chlazení, hlučnost, servis a konečná cena.

Dobrá hotová sestava může být transparentní, vyvážená a výhodná. Špatně navržený počítač na míru může být naopak drahý a hlučný. Smyslem tohoto článku proto není jednu možnost shodit a druhou prodat za každou cenu. Ukážeme, jak poznat dobrý počítač bez ohledu na to, kdo jej sestavil a jakou nálepku má v katalogu.

Ovládací prvky výpisu

7 položek celkem